Každý člen týmu má přiřazený volací znak. Ten se skládá ze dvou či více čísel někdy i znaků. V našem týmu rozdělujeme volací znaky podle družstva, např. velitel týmu A bude mít volačku 1.1 (vyslovuj: jedna jedna). Následuje jeho zástupce s volačkou 1.2 a tak dále.

Navázání spojení probíhá výzvou: volající dvakrát zavolá volaného, poté udá svůj volací znak a vyčká 15 vteřin. Pak svou výzvu zopakuje. Když se volaný neozve ani na třetí pokus, je vyslána spojka, aby zjistila stav volaného. Příklad výzvy: „Jedna jedna“ mezera asi vteřinu „jedna jedna, zde dva tři, příjem.“ Odpověď na výzvu: Volaný se ozve svým volacím znakem (volačkou) a potvrdí příjem. Příklad odpovědi na výzvu: „Tady jedna jedna, příjem.“

Komunikace prostřednictvím rádia probíhá v krátkých relacích, která každá končí potvrzením příjmu. Příklad: „Jedničko, stáhněte se, nemůžeme vás krýt, příjem.“ Odpověď na zjišťovací otázku se provádí: souhlas, ano – „pozitivní“ a nesouhlas, ne – „negativní“. Příklad: „Negativní dvojko, jsme pod palbou, konec.“

Ukončení se provádí použitím slova "konec" nebo číselné zkratky "šest nula" respektive "deset tři" na konci relace. Znamená to, že tento účastník ukončil spojení a již dále nemusí být na příjmu. Toto ukončení se potvrzuje! Příklad: „Jedničko, počkejte na nás a kryjte nás, konec.“ „Rozumím dvojko, pozitivní, konec.“

V některých případech je nutné dodržovat radiový klid, to však neznamená, že by se vysílačky úplně vypnuly. Všichni zůstávají na příjmu, jen neodesílají relace, dokud neuplyne doba radiového klidu nebo se nevyšle spojka s prosbou o obnovení radiového provozu. Radiový klid se interpretuje slovem „silent“ (čti “sajlent“). Příklad: „Dvojko, vidím nepřítele, jde směrem k nám, silent.“ Po udání slova "silent" se už nepoužívá klasické ukončení relace slovy "příjem" nebo "konec".

V případě potřeby změnit kanál rádia se postupuje přidáním dohodnutého čísla k číslu kanálu, na který se má přejít. V současné době se používají zejména rádia PMR, které mají osm kanálů. Při předem zvoleném čísle 5 a potřebě změnit kanál na kanál 2 vypadá relace takto: „Dvojko, komunikace je rušená, jdi na sedm příjem.“ „Rozumím, sedm, konec.“ V tomto případě neznamená slovo "konec", konec celé relace, ale jen ukončení provozu na stávajícím kanále a přechod na kanál nový.

Všechna čísla v výjimkou celých stovek a tisíců a kombinací celých stovek a tisíců musí být sdělována po jednotlivých číslicích. Desetinná tečka se čte jako “čárka”

Každý radista používá kódové slovo jako svůj volací znak. Toto kódové slovo může být skoro libovolné, mělo by však být dobře srozumitelné a nesnadno zaměnitelné. Například slovo "BOUDA" moc srozumitelné není. Slovo "LIŠKA" je srozumitelné dobře, ale zase lze zaměnit za slovo "VÝŠKA". Dobrá volba slova je hodně důležitá a usnadňuje navázání i vlastní komunikaci.

Radista bude obvykle navazovat spojení v těch případech, kdy osobní radiostanice (většinou PMR) nemají dostatečný dosah nebo jsou rušeny. K tomuto účelu má radista druhou stanici schopnou vysílat vyšším výkonem a na jiných frekvencích. Většinou se používá pásmo VHF nebo UHF a na nich tzv. sdílené kanály, na kterých je možné na území ČR vysílat s výkonem až 5W (PMR mají povolený výkon pouze 0,5W a jejich antény většinou nejsou schopny vyzářit více než polovinu tohoto výkonu). Další výhodou těchto stanic je odnímatelná anténa. Místo klasického pendreku se většinou při dálkové komunikaci používá sofistikovanější anténa (většinou dipól). Tyto antény jsou zpravidla směrové a to buď jen jedním směrem (vpřed) nebo dvěma směry (vpřed i vzad). Rozhodně ale nemají vyzařovací charakteristiku kruhovou a tak je potřeba, aby se radista ve své práci vyznal. Navázání spojení je jinak obdobné jako mezi členy týmu: volající dvakrát zavolá volaného, poté udá svůj volací znak a vyčká 15 vteřin. Pak svou výzvu zopakuje.

Dálková komunikace se používá co nejkratší dobu, protože jsou zde podávány citlivé informace (o dalším postupu nebo o poloze týmu, hlídek či táboru). Jinak zůstává v platnosti vše jako při normálním radiovém provozu.

Ukončení spojení

Zde nejsou žádné změny oproti klasické radiové komunikaci.

Radiový klid

Radiový klid se při dálkovém spojení používá jen zřídka, protože jde většinou o krátké relace (vyjma navigace ztraceného družstva).

Změna provozního kanálu

Při dálkové komunikaci se většinou nepoužívají kanály, nýbrž přímo frekvence, na kterou se má přejít. Profesionální radiostanice, používané pro dálkové relace, umí vysílat a přijímat na různých frekvencích (na jedné vysílá a na jiné přijímá). Dá se tak zamezit odposlechu celé komunikace (posluchač může poslouchat jen jednu frekvenci, to znamená, že slyší jen jednoho účastníka radiového provozu). Frekvence mohou být předem domluveny a mohou mít krycí názvy.