Jedna akce ročně nestačí a tak jsme v roce 2009 začali pořádat další s názvem HORUS. Náš tým se rozdělí na dvě části (nejčastěji Alfa a Bravo), Tyto týmy se musí spojit v nepřátelském terénu, zajistit rukojmí a eskortovat je k bodu vyzvednutí.
Mimo tyto naše akce ještě jezdíme na jiné např. Boj o Kótu X, Česko versus Slovensko, Den - D a podobně
Od sezóny 2011 probíhá pět našich vlastních misí, které jsou součásti jednoho scénáře. Mise jsou různé od Výsadku a budování předsunutých pozic v týlu nepřítele, až po hlavní útok na hlavní nepřátelské síly. Některé vycházejí s akcí, které jsme pořádali už dříve, jen jsou doplněny o scénář, tak aby dohromady tvořily jeden příběh. Akce jsou pořádány tak aby jsme se s ostatními týmy prostřídali a všichni si tak vyzkouší jak dané problémy zvládají. Tím pádem každou misi hrajeme dvakrát, jednu sezónu jsme my jako ti hodní a snažíme se splnit mise a další sezónu děláme protivníky. Každá taková dvojsezóna má vlastní příběh a je tudíž jedinečná.
Příběh pro sezónu 2011 - 2012:
Teroristická militantní skupina B.H.O.S.E. (Bolševické Hnutí Odporu za Svobodnou Evropu) obsadila rozlehlou oblast a pokračuje ve zbrojení a upevňování pozic. Malá skupina spojeneckých sil RANGERS je určena k infiltraci. Pomocí letounu jsou vysazeni za hranicemi nepřátel na okupovaném území. Po spojení rozesetých členů musí zabezpečit shozené zásoby, prozkoumat terén, nalézt vhodné místo pro základní tábor a transportovat tam zásoby.
Zhruba po měsíci je situace velmi vážná, spojeneckým silám se nedaří zabránit B.H.O.S.E. v zabírání stále většího území. Snaží se alespoň co nejpodrobněji monitorovat pozice a činnost nepřítele. Avšak jeden z průzkumných letounů letky IKARUS byl sestřelen a zřítil se na nepřátelské území. Z druhého letounu byla vysazena dvoučlenná skupina, jako záchrana. Dále je informována skupina spojeneckých sil RANGERS již operující v týlu nepřítele a je vyslána na pomoc. Tyto skupiny se pokusí zachránit přeživší a stáhnout se do předsunutého tábora vybudovaného na nepřátelském území.
Po dalším měsíci bojů je zřejmé, že má-li se situace zlepšit je potřeba dopravit na frontovou linii co nejvíce jednotek a zásob. Nepřítel tento tah, ale očekává a tak na strategicky výhodném místě započal s budováním artilérie. Tím kontrolují široké okolí. Malá skupina spojeneckých sil RANGERS operující v týlu nepřítele musí tuto pozici obsadit a artilerie zničit. Vzhledem k nedostatku munice po dlouhých bojích musí tato skupina obsadit muniční sklad nepřítele. Pomoci této munice je třeba obsadit strategický bod a udržet jej do příjezdu motorizované jednotky, která bude moci přijet po zlikvidování obsluhy či celé artilerie.
Po dalším necelém měsíci, začínají být B.H.O.S.E. zoufalí a tak se uchylují k zoufalým řešením. Po delších bojích jsou teroristé na ústupu, avšak podařilo se jim zajmout pár rukojmích z řad civilistů (mezi nimiž jsou i členové rodin některých spojeneckýh vojáků) a jejich pomocí se drží na pozicích. Skupina spojeneckých sil RANGERS operující za liniemi nepřátel má za úkol zajistit tyto rukojmí, ale je právě na průzkumné misi a je rozdělena. Tyto dvě dílčí skupiny se musí spojit a vybudovat opěrný bod ze kterého pak provedou útok s cílem zajistit rukojmí a dopravit je k evakuačnímu bodu, kde je vyzvedne vrtulník.
Další dva měsíce uběhly a B.H.O.S.E. je na hromadném ústupu. Stahují se do poslední bašty, kde se plánují postavit na odpor a dále operovat z této pozice. Tento bod je silně opevněn, ale je třeba jej dobít a to rychlím úderem ze strany odkud není očekáván. Tímto úkolem je pověřena skupina spojeneckých sil RANGERS, která už delší dobu operuje za liniemi nepřátel. Útok je třeba koordinovat s hlavní útočnou skupinou. Tento bod se ovšem skládá z více menších opěrných bodů a tak je třeba zajmout všechny tyto body naráz. Jinak se může nepřítel znovu pokusit o další útok.
Příběh pro sezónu 2013:
Píše se rok 1982. Po té, co byla Nikaragua v roce 1945 jedním ze zakládajících členů OSN, se několikrát změnil režim a nyní je u vlády komunistický režim vedený Sandinovskou frontou národního osvobození (Frente Sandinista de Liberación Nacional - FSLN - pojmenovaná po generálu z dvacátých let Augusto César Sandinovi).
V USA prezident Ronald Regan iniciuje kampaň s cílem izolovat Sandinovský režim a autorizoval podporu anti-Sandinovské opozice. Nikaragua a podobné země jsou přímo ideální pro dlouhodobou partyzánskou válku: drsný nepřístupný terén, téměř žádné transportní trasy, řídká osídlenost území a minimální nebo dokonce žádný komunikační systém. Na takovém území je partyzánská válka vedená ve venkovské krajině nejúčinnější metodou boje proti stávajícímu režimu. Proto USA na základnách v Hondurasu podporuje stoupence Somozy (nikaragujská opozice) k odporu a vzniká tzv. CONTRAS (contrarevolucionarios - kontrarevolucionáři). Ti odtud vedou proti nikaragujské vládě partyzánskou válku. Sandinisté (FSLN) na sílící útoky CONTRAS odpovídají omezením tolerance opozice. Začíná ekonomická krize, zhoršená nutnými vojenskými výdaji.
V této situaci je vyslána speciální jednotka USMC (United States Marine Corps) jako pozorovatelé do hraniční oblasti Hondurasu. Zde mají oficiálně dohlížet na dodržování lidských práv v Nikaragui. Neoficiálně jsou vysíláni na akce zaměřené na podporu CONTRAS.
Příběh pro sezónu 2013:
Píše se rok 2025. Vlády se v posledních letech střídaly jedna za druhou a některé nebyly u moci déle než několik týdnů. Sociální systém je vyčerpán, už není z čeho brát. Jisté skupiny již vše vysály a lidé, kteří by chtěli pracovat, nemůžou. Stát nemá kde brát na sociální dávky a lidé se bouří. Bandy parazitů řádí v ulicích a slušným lidem nemá kdo pomoci. Vznikají gangy, teritoria. Systém se však urputně brání. Vláda je již téměř otevřenou mafií, pro kterou se neštítí nadále pracovat jak armáda, tak policie.
Za dobu nepokojů a střídajících se vlád vzniklo mnoho skupin čtvrtého odboje, které zastřešilo v poslední době tzv. hnutí Odporu. To svádí otevřené boje se systémem…
