Kóta X, co dodat. Běžně je to taktická hra, kde až tak moc nejde o palebnou sílu jako o taktiku a strategii. Bohužel letos byl opak pravdou a celá Kóta se zvrhla v bezhavý útok za útokem na Kótu, která byla zcela nelogicky uprostřed ničeho kousek od cesty. Za to asi organizátoři nemůžou, ale stoprocentně si tím jistej nejsu. Byli jsme obrana (poprvé), ale přijde mi divný, že nás našli hodinu po začátku hry, no to by ještě nebylo tak hrozný. Další divná věc byla, že se s námi nespojili ani k nějakýmu rozhovoru (což bych od útoku docela očekával, protože se musí spojit s ostatními útoky), ale rovnou na nás zaútočili docela smrtící automatickou palbou. Bránili jsme se docela obstojně proti přesile, ale když jsem se vrátil z mrtvoliště a zapojil se opět do obrany, tak jsem trefil nějakýho chlapa, ten zalezl za strom a z druhé strany zase vylezl a hlavně zase střílel. A to nebyl ojedinělý případ. No i proti terminátorům se dá chvilku vydržet, a tak jsme to do večera nějak ustříleli, i když za cenu velkých ztrát. Přes noc byl zákaz používání zbraní, a tak se na to ostatní vykašlali a přišli zase až ráno. To jsme se taky dozvěděli, že byly rozdány další (třetí) životy, a to nás docela nakrklo, protože to je výhoda tak akorát pro útok, což se nám taky potvrdilo. No nakonec asi kolem jedenácté nás z Kóty vystříleli a zpátky už jsme se nedostali. Co dodat, kdybych chtěl vystřílet milion kulí a hrát si na Ramba, tak by to bylo super, jenže na Kótu se těším z jiných důvodů (taktika, strategie, adrenalin při spojování se s ostatními útoky a podobně). Takže jestli to mám nějak zhodnotit: Terminátoři, tři životy a nějak podivný začátek útoku na Kótu už v jednu hodinu. To všechno z Kóty udělalo frašku a budu se muset přemlouvat, abych jel příští rok znovu.

Gucky