Rychlost se nejčastěji nastavuje úpravou množství plynu přepuštěného do mechanismu dávkovacím ventilem skrze změnu doby po kterou bude otevřen a to nejčastěji změnou předpětí úderníkové pružiny, které ovlivňuje sílu jakou bude úderník narážet do jehly ventilu. Pro efektivitu využití plynu je důležité, aby dávkovací ventil zůstal otevřený minimálně tak dlouho, aby jeho celý prostor mohl být plynem naplněn - aby omezené množství plynu přímo už v něm samotném příliš neexpandovalo a neztrácelo již tak omezenou hnací sílu - ale naopak, aby byl uzavřen dostatečně dlouho před tím, než se kulka začně pohybovat v hlavni, nebo dokonce ještě než hlaveň opustí. Množství přepouštěného plynu sice vždy určitým předvídatelným způsobem ovlivnujě úsťovou rychlost střely (tzn. vždy do určité míry platí že více plynu = větší rychlost), ale efektivní využití plynu z hlediska dosahovaných stop za vteřinu je podmíněno především touto základní podmínkou.

Pokud zkrátka snížíte úsťovou rychlost prostřednictvím snížení množství plynu které se do ventilu dostane, může se stát, že omezené množství plynu které se do něj dostane v něm neužitečně expanduje a tento příliš nízký tlak pak při postupném spotřebovávání plynu ve zbrani nebude stačit k tomu, aby střele udělil nějakou rozumnou rychlost, zvlášť po několika výstřelech kdy tlak poklesne. Výsledkem "šetření s plynem" tak nakonec bude vlastně jen velká nehospodárnost. Opačný extrém povede k podobnému výsledku - při několika málo jen o trochu silnější ranách se neefektivně vyplýtvá velké množství plynu a poté bude následovat rychlý propad daný snižováním tlaku ve zbrani.

Zjednodušeně se dá říct, že optimální úsťová rychlost (míněno z hlediska efektivity využití plynu) závisí na délce hlavně a uspořádání "potrubí" ve zbrani, pro které musí být dávkovací ventil optimálně seřízen. U žádného z PGP/ZGP optimální úsťová rychlost pravděpodobně nebude vyšší než 280 fps, spíše se bude pohybovat lehce nad 270 fps - dosahování vyšších rychlostí je tu totiž vzhledem ke krátké hlavni velmi neefektivní, mj. se pak tlak v komoře dostává na hranici, kdy dochází k významným ztrátám skrze velmi primitivně řešené těsnění závěru (poplatné původnímu určení zbraně). Závisí to ovšem na typu ventilu, průměru přepouštěcího otvoru a všeobecně na stavu toho konkrétního exempláře.

U standartního PGP/ZGP bez upravených částí se je například téměř nemožné dostat na vyšší úsťovou rychlost než 270 fps a i k té se lze přiblížit jen za cenu velké neefektivity. V důsledku pouhého zvyšování síly bicí pružiny se přitom jen neúměrně zvýší odpory nabíjecího mechanismu a také namáhání součástí (především přenosového čepu závěru a úderníku, ale i prostoru uložení zadní zádky na níž doléhá bicí pružina). Pokud přikročíte k zeslabení ventilové pružiny, dovolí vám to udržet napínací sílu v přijatelných mezích, ale přílišné zeslabení této pružiny je velmi špatné pro efektivitu a v extrémním případě povede k tomu, že dávkovací ventil nebude při poklesu tlaku na určitou úroveň těsnit (poté co se v důsledku spotřebování určité části plynu střelbou sníží tlak v komoře ventilu, který pomáhá tlačit jehlu ventilu na těsnění). I s tím lze něco dělat, ale... dosahování vysokých výkonů zkrátka vyžaduje komplexní výkonostní ladění , které pak zahrnuje i poměrně zdlouhavé hledání optimální úsťové rychlosti, respektive optimálního seřízení ventilu pro tu kterou sestavu.