Teorie

Všechny antény se dělí v zásadě na dvě skupiny: mobilní antény (např. pendrek na ručce) a stacionární antény (velké antény na střechu).

Stacionární antény jsou obvykle větší (každý snad ví, jak vypadá anténa na televizi), ale na druhou stranu zajišťují lepší zisk signálu a dokážou vyzářit daleko více vysokofrekvenčního výkonu. Většina se jich dělá směrových, to znamená, že vyzařují i přijímají z jednoho směru v malém úhlu rozptylu. Dá se tak usměrnit vysílaný výkon jedním požadovaným směrem a uskutečnit tak spojení, které by všesměrová anténa nikdy nedokázala. Směrové antény jsou založeny na principu dipólu – rezonanční smyčky. V jednoduchosti. Dipólové antény jsou víceprvkové antény (jako anténa na televizi), které mají více menších tyček připevněných na hlavní nosné tyčce. Tyto antény se sice montují naležato, ale polarizaci mohou mít vertikální i horizontální. Pruty – dlouhé tyčky jsou všesměrové antény, používají se v montáži na výšku (polarizace jen vertikálně). 

Mobilní antény bývají vzhledem ke stacionárním poměrně malé. Tento poměr se zmenšuje s frekvencí. Zpravidla jsou všesměrové a jejich délka je zkracována indukční cívkou. Na ručních stanicích se používají tzv. pendreky neboli biče. Je to vlastně obdoba stacionární prutové antény, jen kus drátu (zářiče) a malé cívky (zkracovací cívky) připojené na živý vodič VF (vysokofrekvenčního) výstupu. Větší automobilové stanice používají delší zářič a většinou se už nemusí používat zkracovací cívka (záleží na frekvenci). Také se připojuje stínění VF výstupu ke kostře auta, čímž získá zářič protiváhu a zlepší se tím příjem i vyzařování. Někdy se však dá použít i dipól (jen při vyšších frekvencích). Ten má lepší vlastnosti na příjem i na vysílání, je však vždy směrový (na jednu či na obě strany).

Vlnová délka

Vlnová délka je délka, kterou urazí světlo za čas jednoho kmitu oscilace vysílače. Vypočítá se snadno vzorečkem C/Frq (C=rychlost světla, Frq=frekvence). Na pásmu 400 – 470 MHz, kde je i PMR, je vlnová délka přibližně 70cm, proto se toto pásmo někdy nazývá „pásmo 70cm“. Podle vlnové délky se určuje délka antény.

Všesměrové antény

Všesměrové antény – prutové – se ladí na celou vlnovou délku nebo na její symetrické části, jako je ½ nebo ¼ délky vlny. Na ručních stanicích se většinou setkáte s ¼ anténami, protože jsou v tomto pásmu velmi výkonné a mají vhodnou délku (okolo 14cm). Ideální všesměrová anténa by měla být celovlnná s vhodnou protiváhou. To znamená 70cm dlouhý prut a čtyři zhruba stejně dlouhé protiváhy umístěné vodorovně do kříže v základně prutu. Na 70cm pásmu však její účinnost oproti ¼ vlnému pendreku není o moc vyšší, proto se používá jen jako stacionární anténa.

Dipól

Dipól je už plnohodnotná anténa. Obyčejný (složený) dipól je vlastně kus ohnutého drátu ve tvaru písmene C. Někdy se používá otevřený dipól, což jsou dvě stejně dlouhé tyčky naproti sobě, mezi kterými je jen malá mezera (pár milimetrů). Vypadá to jako tyčka, kterou někdo uprostřed přeřízl. Tyto jednoduché dipóly jsou směrové na dvě strany (vpřed a vzad). Přidáním radiálů, dalších tyček zhruba stejné délky jako dipólu, se anténa stává směrovou jedním směrem (víceprvková anténa).

Praxe

Většina z nás najde využití jen v pásmu CB nebo PMR. Já se teď zaměřím na pásmo PMR na ruční vysílačky (ručky). Ručky koupené v supermarketech mají většinou mizerné antény a jejich úpravu legislativa naší země nepovoluje. Pro provoz v ČR jsou schváleny stanice s kmitočtem 446HMz s výkonem nepřesahujícím 0,5W a pevně připojenou, neodnímatelnou anténou. Tím se zajistí jejich hodně omezený dosah. Ale na tom je pak bit uživatel, který si na krabici přečte dosah až 3km a pak zjistí, že se dohuláká vlastními hlasivkami dál než s vysílačkou. Stanice PMR mají většinou hodně krátké antény, které jsou stočeny do cívky. To by nemusel být velký problém, ale většina výrobců se neobtěžuje tyto „antény“ jakkoliv naladit. Takže anténa pak vypadá jako přerostlá pužinka z propisky a to asi každý pochopí, že to není to pravé ořechové. Zkracované antény budou pro obyčejného uživatele problém vždycky a jejich ladění je poměrně složité nebo nedokonalé. Ideální řešení je vyměnit si anténu za buď originál koupenou anténu na pásmo 70cm nebo si anténu postavit. Může se to zdát složité, ale jelikož se vlastně jedná o kus drátu a jedinou kritickou veličinou je jeho délka, zvládne to asi každý.

Postavení takové antény není žádná věda. Jednoduše vezměte pevnější měděný drát, pokud možno i s bužírkou (nebo oplastovaný), aby anténa nekorodovala. Dále máte dvě možnosti, dát anténu na stanici přímo nebo přes konektor – většinou BNC (bajonet). V obou případech je délka zářiče 136mm, takže prostě drát zkraťte na tuto délku a buď jej připevněte ke stanici nebo ke konektoru. Rozdíl je většinou markantní. Délka 136mm je pro klasický měděný elektrikářský drát průřezu 1,5mm. Rozdíl oproti jiným měděným drátům je minimální. Tímto je postavena ¼ vlnná anténa, která se používá i na profesionálních stanicích.