Teorie

Všechny antény se dělí v zásadě na dvě skupiny: mobilníantény (např. pendrek na ručce) a stacionární antény (velké antény na střechu).

Stacionární antény jsou obvykle větší (každý snad ví, jakvypadá anténa na televizi), ale na druhou stranu zajišťují lepší zisk signálu a dokážouvyzářit daleko více vysokofrekvenčního výkonu. Většina se jich dělá směrových, toznamená, že vyzařují i přijímají z jednoho směru v malém úhlurozptylu. Dá se tak usměrnit vysílaný výkon jedním požadovaným směrem auskutečnit tak spojení, které by všesměrová anténa nikdy nedokázala. Směrovéantény jsou založeny na principu dipólu – rezonanční smyčky. V jednoduchosti. Dipólové antény jsou víceprvkové antény (jako anténa na televizi), kterémají více menších tyček připevněných na hlavní nosné tyčce. Tyto antény se sicemontují naležato, ale polarizaci mohou mít vertikální i horizontální. Pruty – dlouhé tyčky jsou všesměrové antény, používají se v montáži na výšku (polarizacejen vertikálně).

Mobilní antény bývají vzhledem ke stacionárním poměrně malé.Tento poměr se zmenšuje s frekvencí. Zpravidla jsou všesměrové a jejichdélka je zkracována indukční cívkou. Na ručních stanicích se používají tzv.pendreky neboli biče. Je to vlastně obdoba stacionární prutové antény, jen kusdrátu (zářiče) a malé cívky (zkracovací cívky) připojené na živý vodič VF(vysokofrekvenčního) výstupu. Větší automobilové stanice používají delší zářiča většinou se už nemusí používat zkracovací cívka (záleží na frekvenci). Také sepřipojuje stínění VF výstupu ke kostře auta, čímž získá zářič protiváhu azlepší se tím příjem i vyzařování. Někdy se však dá použít i dipól (jen přivyšších frekvencích). Ten má lepší vlastnosti na příjem i na vysílání, je všakvždy směrový (na jednu či na obě strany).

Vlnová délka

Vlnová délka je délka, kterou urazí světlo za čas jednohokmitu oscilace vysílače. Vypočítá se snadno vzorečkem C/Frq (C=rychlost světla,Frq=frekvence). Na pásmu 400 – 470 MHz, kde je i PMR, je vlnová délka přibližně70cm, proto se toto pásmo někdy nazývá „pásmo 70cm“. Podle vlnové délky seurčuje délka antény.

Všesměrové antény

Všesměrové antény – prutové – se ladí na celou vlnovou délkunebo na její symetrické části, jako je ½ nebo ¼ délky vlny. Na ručníchstanicích se většinou setkáte s ¼ anténami, protože jsou v tomto pásmuvelmi výkonné a mají vhodnou délku (okolo 14cm). Ideální všesměrová anténa byměla být celovlnná s vhodnou protiváhou. To znamená 70cm dlouhý prut ačtyři zhruba stejně dlouhé protiváhy umístěné vodorovně do kříže v základněprutu. Na 70cm pásmu však její účinnost oproti ¼ vlnému pendreku není o mocvyšší, proto se používá jen jako stacionární anténa.

Dipól

Dipól je už plnohodnotná anténa. Obyčejný (složený) dipól jevlastně kus ohnutého drátu ve tvaru písmene C. Někdy se používá otevřený dipól,což jsou dvě stejně dlouhé tyčky naproti sobě, mezi kterými je jen malá mezera(pár milimetrů). Vypadá to jako tyčka, kterou někdo uprostřed přeřízl. Tytojednoduché dipóly jsou směrové na dvě strany (vpřed a vzad). Přidáním radiálů,dalších tyček zhruba stejné délky jako dipólu, se anténa stává směrovou jednímsměrem (víceprvková anténa).

Praxe

Většina z nás najde využití jen v pásmu CB neboPMR. Já se teď zaměřím na pásmo PMR na ruční vysílačky (ručky). Ručky koupené v supermarketechmají většinou mizerné antény a jejich úpravu legislativa naší země nepovoluje.Pro provoz v ČR jsou schváleny stanice s kmitočtem 446HMz s výkonemnepřesahujícím 0,5W a pevně připojenou, neodnímatelnou anténou. Tím se zajistíjejich hodně omezený dosah. Ale na tom je pak bit uživatel, který si na krabicipřečte dosah až 3km a pak zjistí, že se dohuláká vlastními hlasivkami dál než s vysílačkou.Stanice PMR mají většinou hodně krátké antény, které jsou stočeny do cívky. To bynemusel být velký problém, ale většina výrobců se neobtěžuje tyto „antény“jakkoliv naladit. Takže anténa pak vypadá jako přerostlá pužinka z propisky a to asi každý pochopí, že to není to pravéořechové. Zkracované antény budou pro obyčejného uživatele problém vždycky ajejich ladění je poměrně složité nebo nedokonalé. Ideální řešení je vyměnit sianténu za buď originál koupenou anténu na pásmo 70cm nebo si anténu postavit.Může se to zdát složité, ale jelikož se vlastně jedná o kus drátu a jedinoukritickou veličinou je jeho délka, zvládne to asi každý.

Postavení takové antény není žádná věda. Jednoduše vezmětepevnější měděný drát, pokud možno i s bužírkou (nebo oplastovaný), abyanténa nekorodovala. Dále máte dvě možnosti, dát anténu na stanici přímo nebopřes konektor – většinou BNC (bajonet). V obou případech je délka zářiče136mm, takže prostě drát zkraťte na tuto délku a buď jej připevněte ke stanicinebo ke konektoru. Rozdíl je většinou markantní. Délka 136mm je pro klasický měděnýelektrikářský drát průřezu 1,5mm. Rozdíl oproti jiným měděným drátům jeminimální. Tímto je postavena ¼ vlnná anténa, která se používá i naprofesionálních stanicích.