Ženista je ten, kdo to všechno odskáče. Nejen že se tahá s municí pro ostatní včetně kulometčíka (a to už je nějaká váha), ale je na něm i práce pyrotechnika. Hledání pastí, minových polí, odstraňování náloží (např. z mostů, kolejí apod.). Také staví lávky přes řeky či propasti nebo přímo mosty (většinou pontonové). Proto se ženisté většinou specializují jen na jednu z těchto činností. U pěšího družstva je to většinou nošení munice a zásob a rozmisťování poplašných nástrah, popřípadě jejich odstraňování. Někdy se vyčlení dva lidé na každou funkci a tak máme najednou ženistu a pyrotechnika. Není to však vždy vhodné, zejména pro lichý počet lidí v družstvu.

Pro ženistu je nejlepší mít zbraň, která se dobře doplňuje s kulometčíkovou. Tito dva totiž tvoří dvojici. To znamená nosit buď lehký kulomet a doplňovat tak palbu kulometčíka nebo zbraň s dlouhou hlavní a snažit se vynahradit kadenci přesností. Problém může být, když tato zbraň používá nestandardní munici (je to další váha navíc, jinak může použít střelivo, které nosí pro ostatní členy družstva). Výběr zbraně závisí na typu prodělaného výcviku a na povaze akce. Pro úderný tým je vhodnější kulomet a pro podpůrný tým odstřelovací puška, ale není to pravidlo.

Ženista by neměl nosit žádnou další výstroj kromě zbraně a munice popřípadě zásob. Spacák a případně stan by měl nést vždy jeden ze dvojice nebo trojice (na co stan pro každého) a tak by se měli o stan dělit s kulometčíkem.

Ženista je taková holka pro všechno, neustále na něj někdo řve, že něco potřebuje, ať už je to munice nebo kus výbavy. Měl by to být silný, ale klidný chlap. Při žádné delší akci se tým bez ženisty neobejde a v krátké akci může plnit úlohu snipera nebo druhého kulometčíka.